Naše předsezónní preview všech týmů NHL je u konce. Posledním celkem, který si představíme před novou sezónou, je Vancouver. Kanadský tým má za sebou jednu z nejúspěšnějších sezón v historii klubu, ale i přesto si hráči (i fanoušci) prožili asi nejhorší možný pocit, který lze ve sportu zažít - skončit druhý, protože jste tak blízko úspěchu a přitom tak daleko. Canucks loni ovládli základní část, za což získali svou první President’s Trophy, a také se dostali až do finále play off, kde po sedmi zápasech prohráli s Bostonem. Nyní touží po odplatě a chtějí konečně poprvé přivést Stanley Cup do krásného města na západním pobřeží Kanady.

UPLYNULÁ SEZÓNA:

54 vítězství - 19 porážek - 4 prohry v prodloužení - 5 po samostatných nájezdech - 117 bodů

Minulá sezóna byla z pohledu Canucks určitě vydařená a to i přesto, že tým skončil těsně pod vrcholem, ale i to je ohromný úspěch. Už samotná základní část byla jedinečná, protože Canucks v ní poprvé v historii klubu získali President’s Trophy. Vancouver získal celkem 117 bodů, což je o deset více než měl druhý Washington, a vstřelil v základní části nejvíce branek ze všech týmů (262) a zároveň nejméně inkasoval (185). Do play off vstupovali Canucks jako jeden z favoritů na Stanley Cup, ale v prvním kole se proti nim postavilo jim dobře známé Chicago. Kanadský tým vedl už 3:0 na zápasy a všechno nasvědčovalo tomu, že to bude sladká pomsta za předchozí dva ročníky, kdy Vancouver vždy vypadl ve druhém kole právě s Blackhawks. Jenže Chicago se nevzdalo a dokázalo sérii vyrovnat a v sedmém zápase to bylo pořádné drama, ale Vancouver to zvládl a vyhrál 2:1 v prodloužení. Ve druhém kole se Canucks utkali s Nashvillem, což byla krásná defenzivní bitva, ve které řádil především Ryan Kesler (v šesti zápasech zaznamenal 11 bodů - 5+6). Ve třetím kole se v posledních letech v Západní konferenci pravidelně objevuje San Jose. Loni tomu nebylo jinak. Série se Sharks byla překvapivě nejkratší, protože skončila už po pěti zápasech. Poprvé a naposledy o sobě dal v play off výrazněji vědět Henrik Sedin, který si připsal v pěti utkáních 12 bodů (1+11). Finále proti Bostonu bylo z pohledu Canucks hodně zajímavé. Na svém ledě se jim aspoň trochu dařilo, ale v Bostonu? Tam to z nějakého důvodu nešlo. Ve třech venkovních zápasech Canucks inkasovali 17 gólů (!) a vstřelili pouhé tři. Ve finále Stanley Cupu něco nevídaného. Před sedmým zápasem Nathan Horton, zraněný útočník Bruins, polil led vancouverské Rogers Arény vodou dovezenou z Bostonu a Canucks prohráli 0:4 a celé finále 3:4 na zápasy. Nutno však dodat, že Vancouveru už možná ve finále došly síly a nebo prostě tým nebyl připravený na tak skvěle hrající Bruins. Dvojčata Sedinova si prošla peklem, protože Zdeno Chára a všichni ostatní je tvrdě dohrávali a zastrašovali, jak jen mohli a Švédové byli neviditelní. Roberto Luongo se v průběhu série navážel do Tima Thomase, ale sám přitom neměl ideální formu. Hráči také dohrávali play off s různými zraněními, což se také projevilo na jejich výkonech a ani třetí postup do finále Stanley Cupu v historii klubu tak nepřinesl pro město, kde se konaly olympijské hry v roce 2010, slavný pohár. Po prohraném finále se také „předvedli“ fanoušci Canucks, když začali demolovat vlastní město a způsobili škody za několik milionů dolarů.

PŘÍCHODY A ODCHODY:

Vancouver rozhodně více ztratil než získal. Mezi posilami je jasně nejzvučnější jméno Marco Sturm. Německý reprezentant bude chtít hlavně zůstat zdravý, protože v posledních sezónách měl nějaké zdravotní trable. Pokud se mu to podaří, tak by měl být svému novému zaměstnavateli platný, protože stále dokáže nastřílet kolem 20ti branek. Dále se ke Canucks připojili hráči spíše druhého sledu: Mark Mancari, Andrew Ebbett, Byron Bitz, Alexander Sulzer, Mike Duco, Ryan Parent a Matt Climie.

Mezi hráči, kteří opustili Vancouver, září další německé jméno - Christian Ehrhoff, jehož práva byla vyměněna nejdříve do New Yorku Islanders a později do Buffala, které s ním podepsalo dlouholetou smlouvu. Ehrhoff byl jedním z pilířů obrany a bude hodně chybět. Druhá část poslední věty se dá použít i v případě Raffiho Torrese. Takového hráče chcete mít na své straně a ne se proti němu utkávat. Torres podepsal jako volný hráč s Phoenixem. Do švýcarského Curychu odešel Jeff Tambellini. Stěhovat se musel také Tanner Glass, který kývl jako volný hráč na nabídku Winnipegu. Canucks opustili také: Mário Bližňák (Sparta Praha, ELH), Alexandre Bolduc (Phoenix), Guillaume Desbiens (Calgary), Lee Sweatt (Ottawa, poté ukončil kariéru), Sergei Shirokov (Florida, poté se rozhodl odejít do CSKA Moskva, KHL) a Rick Rypien (†27) (měl hrát za Winnipeg). Sluší se dodat, že v tréninkovém kempu neuspěli útočníci Owen Nolan a Todd Fedoruk, obránce Anders Eriksson či brankář Manny Legace.

SEZÓNA 2011/2012:

Vancouver přes léto o něco oslabil, ale stále má výborný tým, jemuž velí skvělý trenér Alain Vigneault. Canucks budou začínat sezónu bez zraněných Ryana Keslera, Masona Raymonda nebo Aarona Romea. Navíc je čeká těžký los hned v úvodu ročníku, takže je možné, že ze začátku to kanadskému celku nepůjde podle představ, ale poté by mužstvo mělo nabrat kurz směr play off. V bojích o Stanley Cup se může stát cokoliv, ale Canucks mají rozhodně tým na to, aby se dostali opět daleko. U Vancouveru se v nové sezóně navíc nabízí hned několik zajímavých otázek: Co krátké léto, jak se asi projeví na výkonech hráčů? Dokáže Roberto Luongo chytat celou sezónu ve stejné formě (něco jako loni Tim Thomas)? Jak budou letos hrát dvojčata a co předvedou v případném play off? Vyhraje Daniel či Henrik opět kanadské bodování základní části nebo se na trůn dostane někdo jiný? Co když Vancouver ve vyřazovací části narazí opět na Chicago? To jsou jen některé otázky, na které se za pár měsíců dozvíme odpovědi.

ZASLOUŽÍ SI POZORNOST:

Vancouver má na soupisce svého A-týmu hodně talentovaných hráčů a brzy k nim přibude i Cody Hodgson, který by měl letos konečně nastupovat v hlavním týmu. Loni odehrál v NHL 20 zápasů (8 v základní části a 12 v play off). Zbytek sezóny strávil v AHL, kde si nevedl špatně (52 zápasů, 30 bodů - 17 gólů). Je pro něj určitě velká nevýhoda, že byl draftován tak silným týmem jako jsou Canucks, kteří mají na postu středního útočníka hráče jako jsou Henrik Sedin, Ryan Kesler či Manny Malhotra. Navíc Hodgson měl v sezóně 2009/10 velké problémy se zdravím. Při suché přípravě si poranil záda a nesměl dva měsíce trénovat. Poté byl uschopněn a zúčastnil se tréninkového kempu Vancouveru, ze kterého byl vyřazen až při posledních škrtech. Po vyřazení z kempu se podrobil dalším vyšetřením a zjistilo se, že jeho záda nejsou v pořádku. Kvůli léčení musel vynechat 50 zápasů v juniorské lize, když se vrátil, tak si za necelý týden zlomil prst na pravé noze, což ho vyřadilo až do konce ročníku. Letos by měl jednadvacetiletý útočník, o kterém se píše jako o chytrém, skvěle bruslícím a tvořícím centrovi, který nemá problém hrát na obou koncích kluziště, konečně prorazit a pokud se tak stane, tak by mohl nasbírat kolem 45ti bodů.

TIP NA UMÍSTĚNÍ:

Vancouver už nyní patří k favoritům v Západní konferenci, ale je těžké odhadovat, kam to tento tým může dotáhnout. Play off by měla být samozřejmost, ale poté se může stát cokoliv. Vysněný Stanley Cup? Letos asi ne, protože se podle nás projeví únava z krátkého léta a také obrovská konkurence v celé NHL (Stanley Cup může reálně získat přibližně deset týmů), ale třeba se pleteme a Canucks dopadnou jako Pittsburgh Penguins v roce 2009, kdy se Pens podruhé v řadě dostali do finále s Detroitem Red Wings a nakonec ho vyhráli.