25. 01. 2020, 12:00 » Úhel pohledu - Autor: NHLportal.cz

Při pohledu na tabulku NHL rozhodně není o překvapení žádná nouze. Ať už jde o umístění Toronta mimo příčky zaručující play off, překvapivě slabě se prezentující San Jose nebo zmrtvýchvstání Columbusu, tyto příběhy hýbou celou ligou. Částečně mimo světla reflektorů se tak ve světle výše zmíněných celků pohybuje stále se zlepšující mladý tým Vancouveru, který patrně po několikaleté přestavbě začíná konečně navazovat na úspěšné období před deseti lety. Momentálně jsou Canucks na prvním místě Pacifické divize a celkově na čtvrté příčce celé Západní konference. Na jaké umístění to bude stačit na konci sezóny?

Vyrovnaná tabulka může pořád znamenat neúčast v play off

Přestože Canucks momentálně drží s 58 body vedoucí pozici v rámci své divize, poměrně lehce mohou během jednoho kola klesnout hned o čtyři příčky níže [když klesnou, je jasný, že níže]. Vegas, které okupuje páté divizní místo a zároveň drží poslední konferenční divokou kartu, totiž získalo o pouhý bod méně, tedy 57. Naprosto stejný bodový zisk zapsaly i celky Edmontonu, Calgary a Arizony, které jsou velice natěsno seřazeny v závěsu za západokanadským týmem.

Pokud se podíváme na konferenční tabulku, do boje o divokou kartu se ještě zapojí Chicago, Winnipeg (oba 54 bodů), Minnesota (52 bodů) a Nashville (51 bodů, ale o dva zápasy méně než Canucks). Pro mladý tým vedený novopečeným kapitánem Bo Horvatem tak každý duel bude ještě pořádným bojem nejen o vedoucí pozici, ale vůbec o účast ve vyřazovacích bojích. Letošní vyrovnanost Pacifické divize slibuje pořádné drama až do samotného konce základní části.

Elitní útok a solidní hra speciálních formací

Vancouver se pyšní nejlepším divizním útokem, když svým soupeřům nasázel již 162 branek za 49 zápasů, v celé konferenci je lepší pouze Colorado, které dosáhlo již na 179 přesných zásahů. Velkou výhodou Canucks je vyrovnanost všech formací, kdy nebezpečí může přijít takřka od kohokoliv. Ať už jde o bodovou explozi Eliase Petterssona (21+30), solidní příspěvek kapitána Horvata (16+26) nebo výrazné zlepšení mladíka Quinna Hughese (5+29), v útočné třetině je celek z Britské Kolumbie skutečně velice flexibilní. Hned šest hráčů Vancouveru v letošní sezóně překonalo hranici 30 bodů, což je v porovnání s většinou divizních soupeřů velmi vysoké číslo. V případě Edmontonu stejného milníku dosáhli pouze tři borci, v Calgary a Arizoně poté shodně čtyři. Jediné Vegas nabídlo také šest hráčů, kteří tuto hranici pokořili, na druhou stranu solidní útok Knights (pouze o branku méně než Canucks) je doprovázen mírně horší obranou (o deset branek více než Canucks).

V přesilových hrách se Vancouveru také daří velice dobře, když zaujímá s 23,8% úspěšností solidní sedmé místo v celé lize. Z divizních rivalů je na tom lépe pouze Edmonton, který především díky úderné dvojici McDavid - Draisaitl vládne celé lize s úžasným poměrem využitých početních výhod dosahujícím 29,7 %. Vegas poté za Canucks o něco málo zaostává (22 %), následuje Arizona (20,6 %) a v rámci této skupiny elitních pacifických týmů je řečí čísel nejhorší Calgary (18,5 %). Oslabení jsou v podání Canucks vyloženě ligově průměrná, jelikož 80,6 % úspěšnost stačí na 16. místo napříč oběma konferencemi. Ani v rámci divize nejde o nikterak výrazný poměr, protože tři týmy jsou na tom mírně lépe (Calgary - 82,5 %, Edmonton - 82,1 % a Arizona - 81,8 %) a jeden takřka neznatelně hůře (Vegas - 79,5 %). I tato čísla ukazují, že všechny zmíněné celky jsou velice vyrovnané a o konečném umístění mohou rozhodovat maličkosti.

Vancouver Canucks captain Bo Horvat supports Don Cherry's firing. https://t.co/2uEyxX7JcG pic.twitter.com/XI5qOGuszP

— Yahoo Sports Canada (@YahooCASports) 11. listopadu 2019

Canucks mají na ledě lídra v podobě nového kapitána Bo Horvata

Skvělá vhazování a průměrní gólmani

Pokud v něčem statistiky Vancouveru vyčnívají vysoko nad ligový průměr, je to úspěšnost na vhazování. V tomto ohledu jsou v NHL lepší pouze hráči Philadelphie (53,7 %), přičemž Canucks ztrácejí pouhou desetinu procenta a hned šest jejich borců se pyšní vyšší úspěšností než 56 %. Tato disciplína, která může rozhodovat vypjaté momenty klíčových zápasů, nabízí asi největší kontrast mezi divizními rivaly, protože žádný jiný z nich se nedostal nad 50 %. Vegas dosáhlo druhého nejlepšího výsledku s 49,5 %, Arizona má úspěšnost 49,1 %, Calgary 48,5 % a Edmonton 48,3 %.

Pozice gólmanů pro Canucks žádnou velkou výhodu nepředstavuje, protože jejich brankářská dvojice patří do ligového průměru. Jakob Markstrom, jenž s 34 zápasy platí za týmovou jedničku, drží 91,6% úspěšnost zákroků a průměrně inkasoval 2,71 gólů na zápas. Dvojka Thatcher Demko vykazuje o poznání horší čísla, když svou úspěšnost v 16 zápasech dostal pouze na 90,4 % a v průměru obdržel 3,06 branky na zápas. Pokud vytvoříme porovnání brankářských výkonů elitních divizních týmů, uvidíme, že Vancouver nemusí zoufat, protože ostatní celky jsou v podobné situaci. Pouze Arizona má jistotu ve skvělém Darcym Kuemperovi (92,9 %), kterému navíc kryjí záda Adin Hill (92 %) a Antti Raanta (91,2 %). Calgary spoléhá na Davida Ritticha (91,3 %) a Cama Talbota (92,2 %), jenž z pozice dvojky zažívá velice vydařenou sezónu. Zbylé dva celky se svými maskovanými muži pyšnit nemohou, jelikož situace Edmontonu a Vegas jsou mírně horší než ta, ve které je Vancouver. O hrací čas se u Oilers vyrovnaně dělí Miko Koskinen (91 %) a zkušený Mike Smith (90,1 %), ovšem oba střídají podařené zápasy s těmi slabšími. Vegas je na tom nejhůře, protože hvězdný Marc-André Fleury se potýká s poklesem formy (90,7 %) a dvojka Malcolm Subban svůj tým nad vodou také nedrží (89,8 %).

Jak Vancouver nakonec dopadne?

Jak už bylo napsáno, všechny zmíněné celky jsou ve srovnatelných situacích. Minimální bodový rozestup je potvrzen i statistickou vyrovnaností v podstatě ve všech různých herních aspektech. Ve prospěch Vancouveru může hrát fakt, že jeho bodová produkce je asi nejlépe rozložena mezi více různých hráčů a případná ztráta formy jednoho z nich tak neohrozí výsledky celého týmu. Po jedné sezóně bez kapitána navíc Canucks našli příkladného lídra v osobě Bo Horvata a i tento faktor může pomoci usměrnit stále relativně mladý tým ve vypjatých momentech. V týmu jsou navíc zajímaví mladí hráči jako Boesser, Hughes nebo Pettersson, kterým by případná účast v play off pomohla v rychlejším kariérním růstu.

Po skvělém úvodu ročníku forma Edmontonu poněkud klesá, budoucnost Vegas je po výměně kouče nejistá a největšími soupeři o divizní prvenství zůstávají zlepšující se Calgary a poměrně konzistentní Arizona. V celkovém součtu by Canucks o účast ve vyřazovacích bojích přijít neměli, jejich konečná pozice v rámci divize ale zůstává nejistá. Ať už ale sezóna dopadne jakkoliv, mladý tým udělal viditelný progres a tento ročník bude s odstupem času dozajista vnímaný jako tolik očekávaný posun vpřed.

Autor: Ondřej Hradecký